Na úvod práce je nezbytné uvést, v porovnání s léty minulými, že v současnosti musíme věnovat ochraně srážkovým vodám na území České republiky mnohem větší pozornost, než tomu bylo doposud. Do ochrany srážkové vody se již v minulosti zapojili mnozí chataři a chalupáři, ale dnes je tato potřeba mnohem důležitější, než tomu bylo doposud. Současný meteorologický vývoj za jednotlivá roční období ukazuje na budoucí nezvratnou tendenci k teplému a suchému podnebí, které bude na území ČR dominovat, potažmo v celé střední Evropě. Suchem bude nejvíce ohrožena generace současných žáků základních a středních škol, ke kterým by měla vodní osvěta především směřovat. S nutností ochrany srážkové vody je obeznámena i sama autorka. Se svými rodiči vlastní v malé obci na periférii hlavního města Prahy malý hospodářský pozemek, který slouží především k pěstování čerstvé zeleniny a ovoce pro vlastní spotřebu, a posléze k vlastním rekreačním účelům. Jak jsme se již zmínili, zahrádkáři si problematiku ochrany srážkové vody uvědomují již několik desítek let, kdy se pro mnoho českých rodin stalo zahrádkářství celoživotní zálibou. Rodinné hobby, se v mnoha případech, stává i morálním generačním dědictvím, jako tomu je i u naší autorky. V textu si představíme základní otázky, které se srážkové vody přímo dotýkají. Samozřejmě, tato problematika neplatí pouze u vlastníků chat a chalup. Ochrana srážkové vody spadá i k zájmům majitelů rodinných domů, ale doposud pouze ve velmi malém rozsahu, jak se domnívá autorka. Z tohoto důvodu se rozhodla k sepsání textu, kde problematiku ochrany srážkové vody čtenářům blíže představí.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

Vzhledem k tomu, že srážkovou vodou se podle příslušné legislativy rozumí voda, která se ještě nedotkla zemského povrchu, měl by se pro vody, které již dopadly na terén používat termín "povrchové vody vzniklé z vod srážkových" (přesto dále ale jen "srážkové vody") nebo "srážkové vody podle § 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích".

Při odvádění srážkových vod, je třeba zabezpečit domy tak, aby nedošlo k jejich zatopení v případě přívalových srážek a také tak, aby bylo možno vyřešit hospodaření se srážkovými vodami, jak to vyžaduje současná legislativa, jejich však, akumulaci nebo řízené odvedení podle toho, co místní podmínky dovolí. Při využívání upravených srážkových vod v domech, musí při tom být dodržen požadavek, že nesmí dojít ke smíšení pitné, srážkové a užitkové vody.[1]

Význam srážkové vody

Srážkové vody jsou důležitou součástí vodního hospodářství drobných objektů, jako jsou rodinné domy a rekreační objekty. Jsou významným zdrojem vody pro užitkové účely, kde není vyžadována jakost pitné vody.[2] Jako vzorový příklad bychom si mohli uvést zalévání zahrad. Majitelé rodinných domů, ale především chat a chalup pravidelně zavlažují své obdělávané pozemky, a jedná se zvláště o vegetační období přibližně od března do září. Nicméně, mnohdy je závlaha nutná i v době vegetativního klidu. Hodnota tohoto přírodního zdroje nelze nikdy fyzicky vyjádřit, ale z čistě ekonomického pohledu snižuje srážková voda rodinné náklady na celkovou spotřebu vody. Peněžní prostředky, které musí většina českých domácností na spotřebu vody vynaložit, rok od roku rostou. Ceny za odběr, přípravu a transport vody rostou s narůstajícím znehodnocením surové vody. Knižní publikace Dešťová voda pro zahradu dům vydaná roku 1999 uvádí, že odběratel nezávisle na místě bydliště zaplatí asi 13 až 14 Kč za metr krychlový pitné vody. Navíc je vodárenskými podniky počítáno podle spotřeby vody i stočné, takže každý kubický metr vody přijde odběratele na 22,80 až 28 Kč.[3] V současné době je cena za odběr mnohonásobně vyšší.

Současná problematika zásobení srážkovou vodou

Pokud bychom použili základní ekonomický slovník, mohli bychom potvrdit, že vodní srážky nejsou právě statkem, který je závislý na výrobním procesu a lidské práci. Srážky jsou naopak volným statkem, ale jeho dispozice je závislá na interakci přírodních jevů. Na druhou stranu můžeme vyzdvihnout do popředí skutečnost, že lidstvo stále neovládá technologie, které by vodní srážky ovládalo, a uměle tak zasahovalo do "zákonů přírody". Bohužel, v mnoha jiných případech jsme tak již učinili, a způsobili jsme Zemi nezvratné škody. Vraťme se ale zpět k vodním srážkám. Z vývoje posledních let můžeme zpozorovat, že vodní srážky rapidně ubývají. Proč tomu tak je, by nám nejlépe vysvětlili meteorologové. My dnes můžeme pouze vyzdvihnout potřebu chránit srážkovou vodu, a zbytečně s ní neplýtvat, neboť voda se v současnosti stává strategickou surovinou, a to zejména ze dvou podstatných důvodů. Vlivem klimatických změn klesají zásoby spodních vod, a tato situace má vliv na hustě obydlené oblasti, kde jsou občané závislí na centrálních rozvodech pitné vody. Za druhé, s postupující industrializací krajiny stoupá i spotřeba technologické vody v průmyslu.[4]

Jímání srážkové vody

Srážkovou vodu, jak jsme již v úvodu textu předeslali, je nezbytné chránit. Především tak činí chataři a chalupáři. U rekreačních staveb se nejčastěji setkáváme s jímáním srážkové vody ze střech. Okapy ze střech můžeme samozřejmě pozorovat také u staveb, které k rekreačním objektům úzce náleží. Jedná se o různé kolny na nářadí a přístřešky na dřevo. Jak uvádí autoři publikace Přírodní čištění a využívání vody: "Srážkový odtok ze střech se zachycuje v okapních žlabech a svody se přivádějí buď do dešťové kanalizace (pokud existuje), nebo do akumulačních a infiltračních zařízení, na úpravárenskou jednotku a do akumulačních nádrží, z nichž se dále využívá".[7] Bohužel, tato informace je pouze "knižní" univerzální poučka. Běžní zahrádkáři jímají vodu převážně do plastových barelů, nebo klasických plechových sudů. Občas můžeme na zahrádkách pozorovat rovněž staré vany, do kterých chataři a chalupáři chytají dešťovou vodu. Ačkoliv se nám může zdát toto jímání srážkové vody přinejmenším značně primitivní, můžeme chataře a chalupáře označit za velmi efektivní vodní hospodáře. Šetří každou kapkou vody. Mnohdy tak činí již čtvrté generace českých zahrádkářů a chalupářů.

Využití srážkové vody v domech a rekreačních objektech

Název této kapitoly převzala autorka z již citované publikace Přírodní čištění a využití vody. V následném textu si blíže uvedeme, jak autoři uvedené publikace na tento problém sami nahlížejí. Představíme si jejich pohled na využití srážkové vody.[8]

• využívání převážné části srážek přímo na zelených střechách k zabezpečení evapotranspirace;
• využívání upravených a hygienizovaných (dezinfikovaných) srážkových vod na splachování WC, praní prádla, zálivku, čištění domovních prostor, chodníků apod;
• závlaha zahrádek s užitkovými plodinami, okrasné a zahradní zeleně a parkových ploch v okolí staveb (popis je uveden společně se závlahou čištěnými odpadními vodami v kap. 11);
• napájení okrasných a víceúčelových vodních nádrží v okolí domů a rekreačních objektů;
• mytí chodníků, místních parkovišť a domovních komunikací;
• umělá infiltrace dešťových vod spočívající v návrhu a výstavbě zařízení umožňujícího infiltraci dešťové vody do podzemních vod a obohacení zásob podzemní vody;

Položme si ale otázku, nejde obrazně řečeno pouze o "Potěmkinovu vesnici". V současnosti, kdy je vodních srážek nedostatek, jestli je od nás zodpovědné, že tuto vodu někteří z nás užívají k mytí chodníků a parkovišť! Mnoho chatařů a chalupářů využívá srážkovou vodu především na zalévání svých zahrad, a samozřejmě s ní zbytečně neplýtvají. Jak je tomu u majitelů rodinných domů nemůžeme blíže posoudit, a zůstává zde otevřená diskusní otázka, jak se srážkovou vodou nakládají právě obyvatelé těchto nemovitostí. Autorka se pohybuje především v komunitě zahrádkářů z pražské periférie, a také je blíže seznámena s poměry českých chatařů a chalupářů. Nicméně, si klade otázku, jak mohou majitelé rodinných domků nakládat se srážkovou vodou, když se stává pro lidstvo velice nedostatkovou!

Závěr

Autorka nahlížela na problematiku srážkové vody především pohledem zahrádkáře, pro kterou je dešťová voda velice cenná, a odvíjí se od ní vlastní zdraví pěstované zeleniny a ovoce. Se zájmem se začetla do publikace, která se zabývá využíváním vody v rodinných domech a rekreačních objektech. Bohužel, nelze ale tento text označit jako "univerzální". Ačkoliv zde autoři hovoří o rekreačních objektech, týká se především objektů, které svými parametry spadají spíše k rodinným domům. Opatření a doporučení, které autoři doporučují, nejsou pro chataře a chalupáře příliš vhodné. Při zpracování obdobných textů by měli autoři také zaměřit pozornost na majitele pozemků o výměře 400 m2 a méně.

Ovšem, v ústředí všech těchto myšlenek stojí za poznámku, co znamená dešťová voda pro obyvatele panelových sídlišť!

[1] ŠÁLEK, Jan. 2012. Voda v domě a na chatě: využití srážkových a odpadních vod. Praha: Grada. 144 s. ISBN 978-80-247-3994-6

[2] Šálek, Jan, Zdeňka Žáková a Petr Hrnčíř. 2008. Přírodní čištění a využívání vody v rodinných domech a rekreačních objektech. Brno: ERA. 115 s. ISBN 978-80-7366-125-0

[3] Böse, Karl-Heinz. 1999. Dešťová voda pro zahradu a dům. Ostrava:Hel. 84 s. ISBN 80-86167-08-9

[4] MAROUŠEK, Jan. 2008. Zavlažování. Brno: ERA. 111 s. ISBN 978-80-7366-119-9

[5] Böse, Karl-Heinz. 1999. Dešťová voda pro zahradu a dům. Ostrava:Hel. 84 s. ISBN 80-86167-08-9

[6] ŽABIČKA, Zdeněk a Karel VRÁNA. 2011. Hospodaření se srážkovou vodou v nemovitostech. Praha: Informační centrum ČKAIT. 42 s. ISBN 978-80-87438-14-5.

[7] Šálek, Jan, Zdeňka Žáková a Petr Hrnčíř. 2008. Přírodní čištění a využívání vody v rodinných domech a rekreačních objektech. Brno: ERA. 115 s. ISBN 978-80-7366-125-0

[8] Šálek, Jan, Zdeňka Žáková a Petr Hrnčíř. 2008. Přírodní čištění a využívání vody v rodinných domech a rekreačních objektech. Brno: ERA. 115 s. ISBN 978-80-7366-125-0